Podrobnější informace k vybraným aspektům projektu

• Argumenty v číslech
• Cílem projektu je pobídnout odborníky ze zahraničí, aby se trvale usazovali v České republice.
• Projekt je omezen každoročně nastavovanými kvótami a bude se dle potřeby modifikovat.
• Již v současnosti kvalifikovaní odborníci na trhu práce chybějí a situace se bude zhoršovat.
• Projekt bude podle odborníků pro Česko přínosem
• Kvalifikovaní pracovníci si prakticky nekonkurují, a nebudou tak zvyšovat nezaměstnanost, naopak.
• Zkušenosti z podobných projektů ukazují, že kvalifikovaný odborník vytvoří více než jedno pracovní místo, které je možno obsadit českými občany.
• Odborníci ze zahraničí budou schopní lidé a budou čistými plátci do systému sociálního zabezpečení.
• Odborníci ze zahraničí částečně pomohou řešit problém stárnutí obyvatelstva a krize důchodového systému.
• Migrace není negativní, nelze jí zabránit a je lepší ji řídit a profitovat z ní.
• Další informace

Argumenty v číslech

• ČR přirozeným úbytkem ztrácí každým rokem na 20 tisíc obyvatel. Za 30 let je to 600 tisíc obyvatel. (V. Špidla pro Právo 10/2001)
• Podle informací úřadu EUROSTAT má Česká republika nejnižší porodnost ze všech kandidátských zemí EU. V roce 1999 se u nás v přepočtu na jednu ženu v produktivním věku narodilo pouze 1,1 dítěte. Záchovná hodnota ČR přirozeným úbytkem ztrácí každým rokem na 20 tisíc obyvatel. Za 30 let populace přitom činí 2,1 dítěte na ženu. I při mírně se zvyšujícím trendu (1,3 dítěte na 1 ženu v produktivním věku v prvním pololetí roku 2006) porodnost nepostačí ani k pouhé reprodukci populace.
• Na potřebě přílivu lidí narozených v zahraničí nic nezmění ani propopulační opatření (mj. plošně vyplácené rodinné přídavky). Ta totiž mohou mít pouze krátkodobý efekt, stejně jako tomu bylo u takzvaných Husákových dětí z první poloviny 70. let (výhodné novomanželské půjčky, levné dětské oblečení atd.).
• V současné době představují legální imigranti necelá tři procenta obyvatel ČR, přičemž v evropských zemích je to okolo 10 procent. Přesto i tam zápasí s nedostatkem lidí. Musíme se na růst podílu imigrantů v populaci včas připravit.
• Téměř devadesát procent cizinců, kteří žijí legálně v ČR, je v produktivním věku (15-59 let), což je více než u české populace.

Cílem projektu je vytvořit atraktivní podmínky pro odborníky ze zahraničí, aby se trvale usazovali v České republice

• Snaha posílit národní pracovní trh zahraničními odborníky není pouze českým specifikem. Většina vyspělých zemí potřebuje přistěhovalectví. Obyvatelstvo stárne, délka života se prodlužuje, zatímco počet porodů klesá a klesat bude i počet ekonomicky aktivních osob. Imigrace je i daní za nemobilní domácí pracovní sílu.
• O tom, nakolik je imigrace důležitá i ve vyspělých zemích, svědčí například fakt, že rozsáhlá studie "Formování přistěhovalectví -- podpora integrace", která byla v Německu zpracována jako podklad pro tvorbu nového přistěhovaleckého zákona, začíná slovy: "Německo potřebuje přistěhovalce."
• V mnoha zprávách OSN, EU nebo Rady Evropy se poukazuje na velký význam imigrace. V této souvislosti se poukazuje na důležitost rovných příležitostí v zaměstnání a vzdělání pro imigranty a etnické menšiny. Mnozí se ztotožňují s názorem, že je třeba přijmout řadu pozitivních opatření, které imigrantům zajistí jak kvalitní příležitosti, tak pomohou překonat deficit v jazykových a jiných znalostech. Český projekt zatím tak daleko nejde, ale zkrácením lhůty pro získání trvalého pobytu nejen pro jeho účastníky, ale i jejich rodiny se jim dává jistota pro jejich pobyt a navíc se tak zbavují administrativní a finanční zátěže opakovaného prodlužování víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání a mají možnost lépe plánovat svou budoucnost.
• V ČR nejde o systém zelených karet, kdy zahraniční odborníci dostávají možnost pracovat v zahraničí po dobu několika let. Cílem projektu je trvalá integrace kvalifikovaných zahraničních pracovníků do české společnosti. Projekt se rovněž nevztahuje na nekvalifikované pracovní síly. Jejich potřebu plně uspokojuje současný systém krátkodobého zaměstnávání cizinců.

Projekt je omezen každoročně nastavovanými kvótami a bude se dle potřeby modifikovat

• Při vypracovávání českého projektu byl kladen důraz na jeho pilotní povahu, která bude zdůrazněna zejména v prvních letech realizace, kdy se na malých počtech osob a jejich omezeném okruhu vyzkouší nastavení a fungování nového systému. Ten má potenciál k dalšímu rozšiřování, jak co do počtu, tak co do okruhu osob, na které se vztahuje.
• S ohledem na toto pojetí a délku trvání pilotního projektu, která je stanovena na pět let, lze v jednotlivých etapách testovat rozdílné aspekty systému -- např. informační toky, nastavení výběrových kritérií či schopnost vypořádat se s velkým počtem osob do systému vstupujících a z něj vystupujících.
• V prvních letech je třeba vyzkoušet například mechanismy přijímání přihlášek k účasti v projektu, a to jak v ČR, tak na českých zastupitelských úřadech v zahraničí, fungování počítačového programu výběrové procedury, komunikace mezi MPSV a uchazeči o účast v programu, vedení databáze přijatých a vyřazených účastníků apod. Teprve až bude zajištěno bezproblémové fungování systému, bude možné rozšířit projekt o další země.
• Konečným cílem projektu nejsou pouze zahraniční pracovníci z Východu. Vzhledem k tomu, že se ČR stala členskou zemí EU, budou pro všechny občany členských zemí platit velmi liberální pravidla pro volný pohyb osob, a to také v oblasti zaměstnávání a pobytu cizinců, tudíž by nemělo smysl zkoušet projekt na západoevropských státech. Volba proto padla na země s podobnými charakteristikami, aby bylo možné srovnání při hodnocení nastavených kritérií. Jde o státy s relativně srovnatelným počtem obyvatel, podobnou historickou zkušeností, víceméně obdobnými vzdělávacími soustavami a úrovní vzdělanosti, jakož i s jazykovou příbuzností.
• Zatím nejde o velká čísla, v prvních letech pilotního provozu bude přijímáno maximálně několik set osob ročně. Celkový migrační přírůstek v ČR se přitom v posledních letech ustálil na hodnotě cca 15.000 osob ročně.
• Pilotní vzorek několika set osob ročně nemá ambice být přínosný z demografického hlediska. Kvóty počtů přijatých pracovníků se budou každý rok vyhodnocovat podle aktuálního stavu na trhu práce. Projekt je založen na zásadách pravidelného vyhodnocování a případného přehodnocování, aby vše bylo perfektně připraveno na jeho budoucí rozšíření na všechny země.

Již v současnosti kvalifikovaní odborníci na trhu práce chybějí a situace se bude zhoršovat

• Aktivní řízení migrace není novým objevem, ale aktivně jej používá jen několik států (například Kanada, Austrálie, Německo, Velká Británie). Jeho cílem je používat snadno ovladatelné, jednoduché a levné nástroje k přechodu od pasivní reakce na probíhající migraci k aktivnímu managementu jedné ze složek ekonomicky motivované migrace.
• V Evropě podobný program, jako je český projekt, realizuje Velká Británie nebo Německo. Další země mají jen izolované programy omezené na některé profese. Nenásledujeme v tomto aspektu Evropu, ale jdeme v jejím čele. Podobné zaměření, jako má český projekt, podporuje i Sdělení Evropské Komise Radě a Evropskému parlamentu o migraci, integraci a zaměstnávání č. 336 z června 2003.
• Politikou EU je snaha o kompetitivnost a řízenou migraci s využitím jejího potenciálu. ČR má šanci být mezi prvními a získat tak výhodu kvalitního výběru.

Projekt bude podle odborníků pro Česko přínosem:

• "Na celou věc se dívám pozitivně. Vzhledem k tomu, že se má jednat o vysokoškolsky vzdělané síly, přispěje tento projekt k ekonomickému rozvoji a rozvoji znalostí," myslí si David Marek z Patria Finance. Podle něj je podobný postup pro republiku nezbytný. "Orientace na nižší výrobní náklady není trvale udržitelná, už dnes nám konkurují východoevropské země. Budoucnost české ekonomiky je ve vývozu zboží vyšší cenové hladiny. A k tomu potřebujeme vysoce kvalifikované pracovníky," dodal Marek. (ČTK, 15. 7. 2003).
• "Určitě jej vítáme. Příliv zahraničních investic bude pokračovat a investoři potřebují kvalifikované pracovníky," uvedl bývalý místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn. Dodává, že podle předpokladů příštích investic bude brzy nedostatek například nástrojařů či softwarových inženýrů. (Tereza Zavadilová, Lidové noviny, 11. 1. 2002).
• "Už dnes cítíme nedostatek specialistů v řadě oborů a některé špičkové dělnické profese musíme hledat v cizině, " potvrdil bývalý personální ředitel plzeňské Škody Holdingu Michal Kraus. Proti projektu neprotestují ani odbory. (Jitka Hrivňáková, Moravské deníky Bohemia, 31. 10. 2001)
• V souvislosti se vstupem do Evropské unie lze očekávat odliv českých pracovníků, kteří zareagují na nabídky jiných států čelících stejnému problému. V rámci programu CAPE organizovaného Evropskou asociací obchodních a průmyslových komor Eurochambers a financovaného z programu Phare Evropské unie proběhl na přelomu února a března 2003 mezi podnikateli deseti kandidátských zemí již třetí ročník dotazníkového průzkumu o připravenosti firem na jednotný trh EU. Mezi negativní dopady vstupu patří také ostřejší konkurence na domácím trhu. Také nedostatek kvalifikované pracovní síly v důsledku migrace. Například u firem, které vyvážejí mezi 30 až 50 procenty své produkce, se zvýšilo procento obávajících se odlivu kvalifikovaných pracovníků do zahraničí na 7,4 procenta z předchozích 4,1 procenta. Obava českých firem je větší než je v průměru u všech kandidátských států. (Podnikatelé se obávají důsledků migrace, Mladá fronta Dnes, 17. 6. 2003)

Kvalifikovaní pracovníci si prakticky nekonkurují a nebudou tak zvyšovat nezaměstnanost, naopak

• Vstup do preferenční procedury bude vázán na sjednané zaměstnání v České republice a předchozí pracovní praxi získanou kdekoli. Tyto zásady by měly zaručit co nejmenší negativní dopad na trh práce a garantovat požadovanou úroveň získaných pracovních zkušeností uchazečů. Sjednané zaměstnání v České republice znamená prakticky vždy povolení k zaměstnání, které vydává místně příslušný úřad práce s ohledem na situaci na trhu práce. To by mělo zaručit, že nenastane situace, kdy by zahraniční odborník získal pracovní místo, které mohlo být obsazeno kvalifikovaným českým odborníkem.
• Projekt tedy neohrozí pracovní příležitosti obyvatel České republiky. I v ČR, podobně jako v jiných vyspělých zemích, lze pozorovat jev označovaný odborníky jako tzv. paradox zaměstnanosti. Znamená to, že v době, kdy panuje poměrně velká nezaměstnanost, existuje ve stejných zaměstnaneckých sektorech rostoucí počet volných pracovních míst, která nelze obsadit domácími pracovníky, a to buď z důvodů nedostatečné kvalifikace, nebo pro nedostatečnou mobilitu.
• Podle německé studie "Formování přistěhovalectví -- podpora integrace" mohou kvalifikovaní přistěhovalci naopak zvyšovat poptávku po méně kvalifikované práci, a tak přispět ke snižování nezaměstnanosti.
• Do výběrové procedury budou zařazeni rovněž cizinci, kteří již v ČR žijí a pracují. To tudíž ukazuje, že jsou na trhu práce žádáni. Zaměstnavatelé mají nedostatek určitých profesí. Trh práce nenabízí určité profese, tudíž se zaměstnavatelé obrací do ciziny. Proto je v ČR kromě 83 tisíc slovenských občanů rovněž asi 64 tisíc legálně zaměstnaných cizinců z nečlenských států EU.
• Cizinci v ČR většinou pracují v dělnických povoláních, ale v posledních letech jsme svědky určitého obratu. Je pozitivní, že stabilně roste počet cizinců, kteří jsou zaměstnáni v profesích, kde je vyžadováno vysokoškolské vzdělání. V současné době činí tento podíl více než 15 % a roste i podíl žen.
• V současné době se potýkáme například s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků ve strojírenství. Jde o důsledek situace na začátku devadesátých let, kdy docházelo k restrukturalizaci průmyslu, propouštění a mladí lidé neměli zájem o tyto obory.

Zkušenosti z podobných projektů ukazují, že kvalifikovaný odborník vytvoří více než jedno pracovní místo, které je možno obsadit českými občany

• Bude-li mít příchod kvalifikovaného odborníka na český trh práce stejný dopad, jaký odhadují němečtí tvůrci studie "Formování přistěhovalectví -- podpora integrace", jejíž koncepce je velmi podobná českému modelu, pak vedlejším aspektem příchodu jednoho kvalifikovaného pracovníka bude vytvoření zhruba dvou dalších pracovních míst, která mohou být obsazena českými sousedy nového spoluobčana.
• V praxi na jedné straně přistěhovalci nahrazující domácí síly s nízkou kvalifikací, což ale není záměrem českého projektu, a na druhé straně kvalifikovaní přistěhovalci vytvářejí dodatečné pracovní možnosti pro tuzemce. Přistěhovalectví kvalifikovaných pracovních sil může vést naopak ke zpřístupnění dodatečných možností pro tuzemské obyvatelstvo, zejména v případě, že přistěhovalci mají zvláštní schopnosti, uvádí německá studie.
• Přistěhovalectví orientované na pracovní trh nesmí vést k tomu, že by procesy přizpůsobování se pracovnímu trhu pozbyly platnosti. Přistěhovalectví kvalifikovaných pracovních sil nesmí zatížit především domácí vzdělávací snahy. Současně musí být zachována pružnost mezd, která dává podnět k získání kvalifikace.

Odborníci ze zahraničí budou schopní lidé a budou čistými plátci do systému sociálního zabezpečení

• Výběr cizinců má přísná kritéria. Podle projektu je třeba zabránit riziku, aby povolení k pobytu bylo uděleno žadateli, u kterého je nebezpečí, že by on či jeho rodina byli v Česku odkázáni na sociální podporu. Kritéria zaručí, aby do ČR ze zahraničí přicházeli lidé s nejlepšími předpoklady k úspěchu. Tyto osoby pravděpodobně nebudou ani v budoucnosti nezaměstnané.
• Zájemci o účast v projektu již tím, že si sami obstarají práci a vízum, ukazují, že jsou dostatečně aktivní a schopni se sami o sebe postarat.
• Lidé, kteří budou zařazeni do výběrové procedury, budou mít větší motivaci k udržení zaměstnání, na druhé straně zaměstnavatelé budou mít perspektivu, že dobrého pracovníka neztratí jen proto, že byrokratické překážky ho časem omrzí a tento člověk se vrátí domů.

Odborníci ze zahraničí částečně pomohou řešit problém stárnutí obyvatelstva a krize důchodového systému

• Jedním z rozhodujících důvodů pro aktivní postoj k migraci jsou důsledky demografického vývoje a jeho projekce. Dopady demografického stárnutí na systémy sociálního zabezpečení sice bude možné jen částečně řešit příchodem nových plátců s jinými rodinnými vzorci a požadavky trhu práce na více kvalifikovaných odborníků bude možné těžko uspokojit pouze pomocí imigrace. Nicméně příchodem mladých, kvalifikovaných odborníků ze zahraničí, kteří se v České republice usadí a integrují se do společnosti, lze alespoň částečně přispět k řešení těchto očekávaných problémů.
• Podle studie Ministerstva práce a sociálních věcí "Analýza demografické situace na trhu práce do roku 2030" bude v uvedeném roce na českém trhu práce chybět zhruba 420 tisíc osob v produktivním věku. Krizové varianty dokonce hovoří o dvoumilionovém deficitu osob, pokud má být zachována životní úroveň starší generace. Na pětiletém pilotním projektu si má ČR vyzkoušet, zda dokáže zaplnit mezery na trhu práce a částečně i vyřešit problémy důchodového systému. To by však měl být zatím jen vedlejší efekt. Záměrem projektu není řešení současných konkrétních problémů na trhu práce, ale výběr takových uchazečů o přesídlení do ČR, u nichž existují předpoklady bezproblémové integrace. Díky svému vzdělání a dalším kvalitám budou pro společnost dlouhodobým přínosem.
• V projektu se počítá se zapojením celé rodiny do české společnosti, což je pro úspěšnost integrace jedním z rozhodujících faktorů. Rodina představuje významnou kotvu imigrantů do společnosti, zejména skrze děti a další generace, jak potvrzují zahraniční zkušenosti. Tyto zkušenosti též ukazují, že čím vyšší je integrace osob zapojených v národním trhu práce, tím větší prospěch přináší hospodářství hostitelských zemí.

Migrace není negativní, nelze jí zabránit a je lepší ji řídit a profitovat z ní

• Mezinárodní migrace osob je fenomén, který zasahuje každý civilizovaný stát. Pasivním přístupem k migraci se stát zbavuje možnosti příchod migrantů do země a regulovat a zvětšovat prospěch z ní plynoucí. Přistěhovalectví zvyšuje potenciál pracovních sil a tím i výrobní potenciál, pomáhá zvyšovat poptávku, snižovat úbytek obyvatelstva a tak podněcovat hospodářský růst.
• Vyspělé země si již uvědomují, že kdo orientuje svou imigrační politiku správným směrem, vyhrává. V Evropě je to zvlášť důležité, protože tento kontinent stárne rychleji než ostatní regiony. Přestože je známo, že imigrace není trvalá léčba, stojí za to ji uskutečňovat. I když nemůže zastavit stárnutí obyvatelstva, může významně tento proces omezit. Zahraniční zkušenosti naznačují, že liberální přistěhovalecká politika přináší prospěch všem.
• Také Česká republika potřebuje aktivní imigrační politiku, protože může pomoci odstranit negativní vlivy, jež vzhledem k poklesu populace a jejímu stárnutí působí na systém sociálního zabezpečení.
• Nejmenší nepřátelství vůči imigrantům je v Kanadě, USA, Austrálii a na Novém Zélandu. Naopak v Evropě a Japonsku je imigrace pociťována jako nový jev, jejich společnost je starší a tudíž méně schopná přijímat změny.
• Evropská integrační politika vychází mj. z toho, že pro integraci do společnosti je nezbytné zaměstnání -- zajišťuje pravidelný příjem a ekonomickou nezávislost, jistotu, společenské postavení, příležitost k navázání vztahů s lidmi z většinového společenství a také sociální integraci. Ta je právě podstatou českého projektu.
• Mnozí imigranti zpočátku berou práci v nejméně atraktivních oblastech pracovního trhu, kde není tak velká konkurence. Mohou jim chybět uznané znalosti, vzdělání či zvládnutí jazyka, které jsou v soutěži o lepší práci třeba. Musejí se vypořádat s diskriminací, prací neodpovídající jejich kvalifikaci a vyšší mírou nezaměstnanosti než běžná populace. Český projekt se snaží pomoci jim ve snadnějším začlenění do většinové společnosti.
• Vládní projekt má za úkol prozkoumat i takzvaná úzká hrdla v našich zákonech. To se může týkat i zákona o nabývání občanství či cizineckého zákona. Může přinést nové zkušenosti z legálního zaměstnávání cizinců v ČR. (Také německá studie konstatuje, že s přistěhovalectvím vysoce kvalifikovaných pracovních sil nejsou žádné zkušenosti, ale je třeba vycházet z předpokladu, že zvyšuje inovační schopnost hospodářství a konkurenceschopnost.)
• Projekt násobí kontrolní mechanismy cizinecké policie a úřadů práce.

Další informace

Doplňující informace a další zdroje na www.imigracecz.org nebo migrace@mpsv.cz.

[ hlavní strana ] [ nahoru ]